otázky a odpovědi

 
fulltextové vyhledávání v této sekci:
 

HOLEČKOVA HOUSE

Provoz

Co je polyfunkční dům?
 

Polyfunkční dům je dům, který obsahuje jak bytové jednotky, tak komerční plochy (např. obchody, služby apod.). Ty jsou zpravidla situovány v přízemním podlaží domu.

 
 

 

všeobecné informace

Právo a daně

Co je „ nemovitost“ nebo „nemovitá věc“ ?
 

Nový občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ)  přinesl nové určení nemovitých věcí. Pojem  „nemovitost“  nahrazuje termínem „nemovitá věc“  a nemovité věci jsou nyní  definovány v ustanovení § 498 NOZ.

Nemovitými věcmi jsou vždy pozemky, dále stavby na pozemku, jež tvoří součást pozemku (toto ustanovení  je ale třeba zkoumat vždy  v konkrétním případně, protože má mnoho výjimek), podzemní stavby se samostatným účelovým určením a věcná práva k nim (např. metro), dále věci (stavby), které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty (např. inženýrské sítě, dočasné stavby , silnice, dálnice), jednotka (byt nebo nebytový prostor a spoluvlastnický podíl na budově a na pozemku), dále věcná práva, která prohlásí zákon (např. právo stavby) a stavby podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník platný do 31.12.2013, které se podle přechodných ustanovení NOZ nestaly součástí pozemku.

Jaké smlouvy jsou třeba ke koupi nemovitosti?
 

Rezervační smlouva je smlouva, na jejímž základě prodávající rezervuje kupujícímu předmětnou nemovitost vč. jejího příslušenství. Na základě této smlouvy je kupujícím hrazen rezervační poplatek, který je následně započítán jako záloha kupní ceny. Ve smlouvě je přesně specifikován předmět budoucího převodu (bytová jednotka/ komora/ sklep/ parkovací nebo garážové stání/ pozemky ve spoluvlastnictví a především předběžné výměry), dále jsou zde uvedena parcelní čísla pozemků, na nichž má být bytový dům vystavěn. Smlouva stanovuje obchodní podmínky.

Smlouva o budoucí kupní smlouvě popisuje detailněji práva a povinnosti obou smluvních stran. Na straně budoucího prodávajícího je zde zejména uveden závazek zpracovat prohlášení vlastníka a ve stanoveném termínu dokončit stavbu tak, že v tomto termínu bude vydán kolaudační souhlas. Budoucímu kupujícímu vzniká zejména povinnost úhrady kupní ceny dle stanoveného splátkového kalendáře.

Kupní smlouva (Smlouva o převodu vlastnictví jednotky) je smlouvou, kterou přechází vlastnictví z prodávajícího na kupujícího a která je jako jediná z výše uvedených smluv vkládána na příslušný katastr nemovitostí. Obsahuje nejen specifikaci jednotky dle prohlášení vlastníka, ale také výši spoluvlastnických podílů. Dále jsou zde uvedenya všechna práva, povinnosti a závazky přecházející na kupujícího, např. smlouvy o věcných břemenech nebo o správě. Kupní smlouva je na katastr nemovitostí podávána v příslušném počtu vyhotovení závislém na počtu účastníků spolu s návrhem na její vklad. V případě, že kupující financuje nemovitost hypotékou či jiným typem úvěru, je na katastrální úřad vkládána ještě zástavní smlouva.

Co je daň z nemovitosti?
 

Daň z nemovitostí tvoří dvě dílčí daně – daň ze staveb a daň z pozemku. Obě daně mají odlišný způsob zdanění. Povinnost platit tyto daně vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku a jejich úhrada je vyžadována bez ohledu na příjmy vlastníka. Výše daně je vypočítávána příslušným finančním úřadem, při jejím výpočtu se vychází z několika faktorů, např. z výměry plochy nemovitosti, zastavěné plochy, umístění nemovitosti apod. Daň z nemovitosti na třípokojový byt v Praze se pohybuje ročně okolo 1000 Kč.

Kdo platí při prodeji nemovitosti daň z převodu nemovitosti a jaká je její sazba?
 

Poplatníkem daně z převodu při prodeji nemovitosti je kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. Daň z převodu nemovitosti upravuje zákon ČNR č. 357/1992 Sb. Sazba daně z převodu nemovitosti činí 4% ze základu daně. Od daně z převodu nemovitosti je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví v novostavbě, kde je převažující většina plochy bytová.

Co je návrh na vklad nemovitosti?
 

Návrhem na vklad se obecně rozumí návrh na zahájení řízení o zápisu vlastnického práva, zástavního práva, práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo předkupního práva, předložený katastru nemovitostí, případně návrh na výmaz takového práva. Řízení o povolení vkladu je zahájeno dnem doručení písemného návrhu účastníků řízení (nebo některého z nich) katastrálnímu ú­řadu a obvykle trvá několik týdnů i déle. Právní účinky vkladu vznikají ovšem zpětně a to ke dni podání návrhu na vklad na příslušný katastrální úřad. Tento úkon je dnes běžně považován za rozhodný pro vypořádání kupní ceny (také čerpání hypotéky).

Vkladem se rozumí zápis vkladu nebo výmaz vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí v zákonem stanovených případech. Doručením návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu je zahájeno řízení, v průběhu kterého katastrální úřad zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro povolení vkladu. Pokud katastrální úřad zjistí, že návrh na vklad má určité nedostatky, upozorní toho, kdo návrh předložil a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Jakmile dospěje k závěru, že podmínky jsou splněny, rozhodne, že se vklad povoluje a následně vklad provede. V případě, že zjistí, že podmínky splněny nejsou, návrh na vklad zamítne.

Jaké DPH je uplatněno na byty, rodinné domy a pozemky?
 

Na byty do 120 m2 vč. příslušenství je uplatněna 15% DPH, nad 120 m2 je pak 21% DPH. U rodinných domů jsou také dvě sazby, nižší 15% je uplatněna pro domy do 350 m2, 21% pak nad 350 m2.

Nově je od 1.1. 2014 DPH uplatňována při převodu pozemků, pokud tento převod není od daně osvobozen. Zjednodušeně lze uvést, že osvobozen je pouze převod nezastavěného pozemku bez stavebního povolení či souhlasu s provedením ohlášené stavby. Vzhledem ke složitosti problematiky osvobození je však třeba vždy zdanění při převodu pozemku posuzovat individuálně, a to ve vztahu konkrétního případu převodu.

S jakými formami vlastnictví se v ČR můžeme setkat?
 

Osobní vlastnictví

1) Výlučné vlastnictví – nemovitost je vlastněna jedinou osobou, která je oprávněna vykonávat vlastnická práva.

2) Podílové spoluvlastnictví – nemovitost je vlastněna více osobami. V tomto případě vykonávají vlastnická práva podíloví spoluvlastníci. V případě tohoto typu vlastnictví je klíčovým pojmem spoluvlastnický podíl. Tento podíl, vyjádřen jako zlomek nebo procento, představuje míru účasti spoluvlastníka na právech a povinnostech. Jde však o tzv. ideální podíl, tedy podíl, který neodpovídá určité reálné části nemovitosti. V souvislosti se spoluvlastnictvím je důležité připomenout, že v případě prodeje svého podílu jedním ze spoluvlastníků, mají ostatní spoluvlastníci k tomuto podílu předkupní právo. Spoluvlastník má právo, aby mu byl spoluvlastnický podíl druhého spoluvlastníka nabídnut ke koupi za podmínek nabídnutých třetí osobou. Pokud spoluvlastník tyto podmínky splní, může spoluvlastnický podíl druhého spoluvlastníka koupit přednostně před třetí osobou. Pokud se spoluvlastníci nedohodnou jinak (většinou v případě, že má o uvolněný podíl zájem více zájemců), mohou uvolněný spoluvlastnický podíl vykoupit všichni ostatní spoluvlastníci, a to poměrně podle svých podílů.

3) Společné jmění manželů – nemovitost je vlastněna manželi. Na rozdíl od podílového spoluvlastnictví není v případě společného jmění manželů stanoven žádný, tedy ani tzv. ideální podíl. U společného jmění je tento podíl vyjádřen až ke dni zániku manželství a vypořádání společného jmění, při čemž se vychází z toho, že podíly manželů na majetku patřícím do společného jmění jsou stejné.

Družstevní vlastnictví

Oproti osobnímu vlastnictví je vlastníkem nemovitosti právnická osoba Družstvo, které je zároveň jako vlastník dané nemovitosti uvedeno na Katastru nemovitostí. V případě koupě nemovitosti, která je součástí družstva, se kupující stává podílovým spoluvlastníkem na tomto družstevním majetku. Velikost podílu je vyčíslena obdobným způsobem, jako tomu je v případě bytových domů v osobním vlastnictví. Převod nemovitosti se uskutečňuje přepisem podílu mezi prodávajícím a kupujícím, tato změna se neeviduje na Katastru nemovitostí, přičemž ke zmiňované transakci není ani zapotřebí souhlas orgánů Družstva.

Jaká jsou pravidla pro nabývání vlastnictví cizinců k nemovitostem v ČR?
 

Od 1. května 2009 mohou jak občané členských států Evropské unie, tak cizinci ze zemí bývalého Společenství nezávislých států (SNS) nabývat a převádět nemovitosti v České republice zcela bez omezení. Na katastrálním úřadě již není třeba dokládat trvalý pobyt, průkaz EU nebo uzavírat smlouvu jako právnická osoba.

K čemu slouží znalecký posudek?
 

Znalecký posudek je odborným dokumentem, zpracovaným znalcem v daném oboru, který slouží zejména ke stanovení ceny dané nemovitosti. V praxi je tento posudek třeba především v případě, že kupující žádá o hypotéku a nemovitost má být předmětem zástavy nebo pro určení daně z převodu nemovitosti (je-li prodejní cena nižší).

Co je nabývací titul?
 

Nabývacím titulem se obecně rozumí listina, na základě které osoba nabyla vlastnické právo k nemovitosti, např. kupní smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva, darovací smlouva apod. Tyto listiny jsou uloženy na Katastru nemovitostí.

Co je list vlastnictví a kde ho lze pořídit?
 

Výpis z katastru nemovitostí (výpis z listu vlastnictví nebo také LV) je veřejnou listinou, která prokazuje stav evidovaný v katastru nemovitostí k okamžiku vyhotovení. Označuje se číslem listu vlastnictví a jako veřejná listina musí být opatřena datem, otiskem kulatého razítka katastrálního úřadu se státním znakem, jménem a podpisem zaměstnance úřadu a kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku. Je uspořádán buď jako list vlastnictví s nemovitostmi nebo jako list vlastnictví s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví osob. Z listu vlastnictví jsou zřejmé vlastnické vztahy k předmětné nemovitosti či pozemku a všechny ostatní právní vztahy k dané nemovitosti či pozemku, např. zástavy, exekuce, věcná břemena, plomby apod. Dokument lze za úplatu získat na příslušném Katastrálním úřadě či na zřízených místech czechpoint (pošty, městské a obecní úřady apod.).

Co je prohlášení vlastníka?
 

Prohlášení vlastníka budovy je jednostranný právní úkon vlastníka, kterým se budova vymezuje na jednotky (tj. byty a nebytové prostory). Prohlášení vlastníka popisuje budovu a pozemky, na kterých se budova nachází, vymezuje jednotky v domě a určuje společné části budovy, upravuje práva k pozemkům a práva a závazky týkající se budovy, určuje pravidla pro přispívání spoluvlastníků na správu domu a pravidla pro správu společných částí domu, včetně osoby správce. Vkladem tohoto prohlášení do katastru nemovitostí se stane dosavadní vlastník budovy vlastníkem každé jednotky. Prohlášení vlastníka budovy je základním předpokladem pro převod vlastnictví jednotlivých jednotek v budově. Prohlášení vlastníka rozestavěných jednotek vymezuje rozestavěné jednotky, které budou v objektu vybudovány na základě stavebního povolení. Rozestavěné jednotky se po kolaudaci změní na jednotky dokončené, a to vkladem pravomocného kolaudačního souhlasu na katastrální úřad.

Co je notářská úschova?
 

Notářská úschova slouží k uložení závětí, cenných papírů, listin a také k uložení peněz či listin za účelem jejich vydání dalším osobám. V souvislosti s převodem nemovitosti jsou u notáře zpravidla uloženy smlouvy a finanční prostředky, jejichž výplata je popsána v kupní smlouvě či smlouvě o úschově.

Co je smlouva o věcném břemeni?
 

Věcná břemena omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Právo odpovídající věcnému břemeni vzniká vkladem příslušné smlouvy o věcném břemeni do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu a je vždy zapsáno na předmětném listu vlastnictví. Věcná břemena, kterými je nemovitost zatížena, jsou vždy uvedena v Kupní smlouvě a obvykle se týkají soustavy technologických sítí, které jsou součástí rezidence. Věcná břemena jsou uzavírána také v případě, kdy vlastníci užívají zařízení, která nemají ve spoluvlastnictví, např. domovní kotelna. Podobně může být řešeno právo průjezdu či průchodu apod.

Jak postupovat při financování hypotečním úvěrem?
 

Hypotéka je dlouhodobý úvěr, jehož splácení včetně úroků je zajištěno zástavním právem k nemovitosti ve prospěch hypoteční banky a jako předmět zástavy slouží obvykle pořizovaná nemovitost. Úvěr však lze zajistit i jinou nemovitostí, která nemusí být ve vlastnictví žadatele.

 
Jakým způsobem probíhá převod energií na nového majitele nemovitosti?
 

Převod energií z původního vlastníka na nového je třeba učinit na klientském centru konkrétního dodavatele energie (např. PRE, ČEZ, RWE, Pražská plynárenská apod.). Zpravidla je převod otázkou vyplnění formuláře, většinou je požadován i písemný souhlas původního vlastníka.

Jaký je rozdíl mezi bytovou jednotkou, ubytovací jednotkou a nebytovou jednotkou a jaká je uplatněna DPH na tyto jednotky a na pozemek?
 

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. V případě, že byt nepřesáhne vč. příslušenství velikost 120 m2, vztahuje se na něj 15% DPH, u větších bytů je uplatněna 21% sazba DPH.

Ubytovací jednotky jsou specifické jednotky (zejména apartmány a studia), které nemají charakter standardního bytu z důvodu například nižšího slunečního osvitu, vyšší hlučnosti nebo z důvodů funkčního určení pozemku podle územního plánu. Ubytovací jednotky jsou z právního hlediska nebytové jednotky. Jinak však splňují všechny parametry pro bydlení, obsahují koupelnu i kuchyňskou část jako byty. Na ubytovací jednotky se vztahuje DPH ve výši 21%. Významnou skutečností při koupi ubytovací jednotky podnikatelem – plátcem DPH, je možnost odpočtu 21% daně, v důsledku čehož dojde i ke snížení zaplacené kupní ceny o 21%.

Nebytovou jednotkou je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení (např. kancelář, ateliér, garážové stání a obchod). Příslušenství bytu, nebytového prostoru ani společné části domu nejsou nebytovými prostory. Na nebytové jednotky se vztahuje DPH ve výši 21%.

Pozemek nepodléhá dani z přidané hodnoty, resp. DHP na pozemku je nulová.

Obvykle je pro zjednodušení uváděna celková cena Nemovitosti např. se 15% DPH, v praxi jde ale zpravidla o cenu složenou z několika Nemovitostí s různou sazbou DPH (př.: bytová jednotka do 120 m2 se 15% DPH, garážové stání, je-li součástí nebytové jednotky s 21% DPH, pozemek je vždy bez DPH).

Co je "stavební certifikát" nebo "certifikát autorizovaného inspektora"?
 

Certifikát vydaný autorizovaným inspektorem je dokument, jehož oznámení stavebnímu úřadu má stejnou účinnost jako stavební povolení vydané stavebním úřadem. Certifikát může vydat pouze autorizovaný inspektor, t.j.  fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj ČR.

Jak probíhá převzetí jednotky?
 

Převzetí jednotky je zpravidla uskutečněno po splnění dvou základních podmínek a těmi je 100% úhrada kupní ceny kupujícím a zároveň podání nívrhu an vkald  kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Převzetí jednotky je formálním aktem, při kterém si kupující pozorně prohlédne stav Nemovitosti, která je předmětem převodu, a protokolárně jsou zapsány výchozí stavy energií (stav vodoměru a elektroměru) a případné vady nebránící užívání jednotky. Kupující je dále seznámen s provozem domu a pravidly, ke kterým přistupuje na základě smlouvy o správě. 

Co je "společenství vlastníků" a jak vzniká?
 

Společenství vlastníků vzniká automaticky se zápisem vlastnického práva prvních 2 bytových či nebytových jednotek různých od původního vlastníka. Původní vlastník je povinen uspořádat do 60ti dnů od vniku Společenství vlastníků schůzi vlastníků, na níž je zvolen Výbor, jsou schváleny stanovy a rozpočet na správu domu. Společenství vlastníků je právnická osoba zapisovaná v obchodním rejstříku, která je prostřednictvím zvoleného Výboru způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, případně vykonávat činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům.  

Co je "provedení vkladu" (zápis)?
 

Vkladem se rozumí zápis vkladu nebo výmaz vkladu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v katastru nemovitostí v zákonem stanovených případech. Doručením návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu je zahájeno řízení, v průběhu kterého katastrální úřad zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro povolení vkladu. Pokud katastrální úřad zjistí, že návrh na vklad má určité nedostatky, upozorní toho, kdo návrh předložil a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Jakmile dospěje k závěru, že podmínky jsou splněny, rozhodne, že se vklad povoluje a následně vklad provede. V případě, že zjistí, že podmínky splněny nejsou, návrh na vklad zamítne.

Co je "právní moc"?
 

Nabytí právní moci je formální akt, kterým se rozhodnutí (např. územní rozhodnutí nebo stavební povolení) stane závazným a nezměnitelným. K nabytí právní moci dochází zpravidla do 15 dnů od doručení rozhodnutí účastníkům řízení, pokud účastníci řízení v této lhůtě neuplatní své právo na odvolání. V některých případech nabývá rozhodnutí právní moci okamžitě po jeho vydání. Rozhodnutí bez nabytí právní moci je neúčinné.

Co je "geometrický plán"?
 

Geometrický plán slouží k zobrazení nového stavu parcelace na předmětných pozemcích, který je třeba přenést (aktualizovat) na příslušném katastrálním úřadu. Geometrický plán je vždy zpracován výhradně autorizovaným geodetem a opatřen příslušným razítkem geodeta, poté je podán na příslušný katastr nemovitostí, kde je nejprve ověřen a poté zapsán. 

Co je "kolaudační souhlas"?
 

Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, která vyžadovala stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, který je výsledkem kolaudačního řízení. Kolaudační řízení je zahájeno na písemný návrh stavebníka a probíhá před stavebním úřadem, který vydal stavební povolení. V průběhu kolaudačního řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu se stavební dokumentací, zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Pokud stavební úřad v kolaudačním řízení zjistí na stavbě závady, které brání jejímu užívání, stanoví stavebníkovi lhůtu pro jejich odstranění, a na tuto dobu také přeruší kolaudační řízení. Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním souhlasu a případné změny účelu užívání jsou přípustné jen po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne, nebo nařídí nové kolaudační řízení. Na rozdíl od dříve používaného kolaudačního rozhodnutí nabývá kolaudační souhlas právní moci a tedy účinnosti automaticky. Jeho distribuce probíhá přes datovou schránku.

Co je "stavební povolení"?
 

Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle stavebního povolení, pokud se nejedná o případy drobných staveb, stavebních úprav atp., kde postačí pouze ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení je rozhodnutí vydané příslušným stavebním úřadem ve stavebním řízení, které obsahuje závazné podmínky pro provedení a užívání stavby a ve kterém je rozhodnuto i o námitkách účastníků řízení. Stavební řízení je zahájeno na žádost stavebníka, kterou dokládá předepsanou dokumentací. Toto rozhodnutí má časově omezenou platnost a zpravidla platí po dobu dvou roků od nabytí právní moci, pokud stavební úřad nestanoví dobu delší.

Co je "územní rozhodnutí"?
 

Územní rozhodnutí je výsledkem rozhodování správních orgánů, většinou stavebních úřadů, o konkrétním opatření, jež se má uskutečnit v daném území, resp. o konkrétním využití pozemku k navrhovanému účelu (např. rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném území nebo ochranném pásmu, rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o stavební uzávěře atp.). Územní řízení je zahájeno na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu a rozhodnutí je závazné nejen pro stávajícího navrhovatele a ostatní účastníky řízení, ale i pro jejich právní nástupce.

Co je "zástavní právo" a "zástavní smlouva"?
 

Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Zástava a pohledávka musejí být jasně specifikovány (tj. den a důvod vzniku pohledávky, její předmět a v penězích vyjádřená výše, dále její splatnost, výše úroků a výše úroků z prodlení). Smlouvu uzavírá zástavní věřitel (zpravidla banka poskytující hypoteční úvěr) a zástavce (vlastník zastavené věci, zpravidla dlužník, ale může jít i o osobu od dlužníka odlišnou). Zástavní smlouva je zpravidla podávána na příslušný katastrální úřad před Kupní smlouvou, ale zápis na KN může proběhnout i zcela nezávisle.  Zástavní právo je po zápisu katastrálním úřadem vyznačeno na příslušném listu vlastnictví.

Co je "hypotéka"?
 

Hypotéka je dlouhodobý úvěr, jehož splácení včetně úroků je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné. Dříve se tento úvěr poskytoval jen na investice do nemovitostí – např. na její výstavbu, koupi, rekonstrukci, pořízení stavebního pozemku, vyrovnání finančních prostředků souvisejících s nemovitostí (vypořádání dědictví, společného jmění manželů apod.). Dnes je účelovost hypoték odstraněna a banky poskytují hypotéky na financování víceméně čehokoliv. Zajištění úvěru pak spočívá v tom, že úvěr musí být vždy zajištěn zástavním právem k nemovitosti ve prospěch hypoteční banky a jako předmět zástavy slouží obvykle pořizovaná nemovitost. Úvěr však lze zajistit i jinou nemovitostí, která nemusí být ve vlastnictví žadatele.

Jak se liší řízení „vklad“ a „záznam“ u katastrálního úřadu?
 

V souvislosti s koupí nemovitosti probíhají na katastrálním úřadě nejčastěji tyto dva typy řízení:

  • Vklad

  • Záznam

Kdo a jak podává na katastrální úřad návrh na vklad:

Kdokoliv z účastníků, v případě koupě novostavby u developera povětšinou právě developer (služba pro klienta). Podání je zpravidla provedeno osobně na podatelnu úřadu, ale je jej možné učinit i elektronicky nebo poštou.

Jakým způsobem jsou účastníci řízení informováni o průběhu řízení:

  • Fyzické osoby – doporučeným dopisem nebo přes placenou službu „sledování změn“ (služba katastrálního úřadu)

  • Právnické osoby (firmy) – do datové schránky

  Co je VKLAD:

Vkladem se na základě podaného písemného návrhu na katastrální úřad zapisují - vznik, změna, promlčení či uznání existence nebo neexistence práv. Nejčastější vklady, které se týkají nakládání s nemovitostí, jsou:

  • Vlastnické právo

  • Zástavní právo

  • Právo stavby

  • Věcné břemeno

Co je např. zapisováno vkladem:

  • Kupní smlouvy

  • Zástavní smlouvy

  • Výmaz zástavního práva

  • Prohlášení vlastníka

  • Geometrický plán

  • Kolaudační souhlas

  • Smlouvy o věcných břemenech

Jaké jsou poplatky katastrálního úřadu za vyřízení řízení:

  • 1000 Kč

Průběh řízení

Podání návrhu na vklad (písemně, formou předepsaného formuláře s povinnými přílohami).

Katastrální úřad přijme návrh na vklad, po kterém následuje zaplombování. O zaplombování informuje příslušný katastrální úřad vlastníka nemovitosti a je zahájena 20 denní lhůta, po kterou neběží zpracování (lhůta stanovená pro případné vyjádření účastníků, odvolání proti řízení, námitkám apod.) Vkladové řízení následuje ve zpracovávaných etapách v závislosti na průběhu řízení – Předání ke zpracování, Rozhodnutí o povolení vkladu, Provedení vkladu, Vyrozumění o provedení vkladu, případně katastr v případě, že návrh na vklad obsahuje vady, které nebrání v provedení vkladu, vyzve účastníky k jejich odstranění a určí pro takové odstranění přiměřenou lhůtu.   Navrhovatel může vzít návrh na vklad zpět, vkladové řízení se však zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení.

Katastrální úřad po uplynutí lhůty vydá rozhodnutí o povolení či zamítnutí vkladu a o tomto informuje účastníky. Právní účinky povolení vkladu nastávají zpětně v okamžiku, kdy návrh na vklad došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

Jak probíhá zápis v případě nemovitosti, kde je podáno více návrhů na vklad?

Obecně platí, že řízení vkladem vztahující se k téže nemovitosti jsou zpracovávána vždy postupně, nikoliv souběžně, tzn. řízení vkladem s pozdějším datem podání je řešeno až po ukončení předchozího řízení. Oproti dřívějšímu režimu platnému do konce roku 2013, kdy např. výmaz zástavního práva váznoucí na prodávané nemovitosti v katastru nemovitostí byl realizován záznamem, dnes tato řízení běží vkladem a pokud předcházejí vkladu kupní smlouvy, mohou mít vliv v čase na vklad  vlastnického práva klienta k zakupované nemovitosti. Zápis vlastnického práva v takovém případě běží totiž až po provedení výmazu vkladem předtím podaného návrhu na výmaz zástavního práva.

V případě, že je na jedné nemovitosti v určitý okamžik evidováno více podání, katastrální úřad je zpracovává postupně, a to podle  pořadí tj. dne, případně i -času podání návrhu  na  vklad. Katastrální úřad zpravidla v takovém případě přeruší řízení, tzn. že přeruší lhůtu pro rozhodnutí do doby, než  rozhodne o řízení předcházejícím. 

Co je ZÁZNAM:

Záznam je zápis do katastru v případech, kdy vlastníkem je stát, kraj nebo obec a nedojde ke změně vlastníka, ale pouze k zaevidování organizačních složek státu a státních organizací, které s majetkem hospodaří.  Do 31.12.2013 spadal pod tento typ řízení i výmaz  zástavního  práva, od 1.1.2014 je pro výmaz  zástavního práva uplatněno řízení vkladem.

Jaký je rozdíl mezi Daní z nabytí nemovitosti a Daní z nemovitých věcí?
 

Daň z nabytí nemovitých věcí je majetková daň, která je součástí české daňové soustavy od 1. 1. 2014, zavedena byla zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 a nahradila do té doby existující daň z převodu nemovitostí.

Poplatníkem této daně je kupující.

Poplatník je povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí.

Poplatník je povinen podat a zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4 % sjednané ceny. Záloha je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Je-li daň vyšší než záloha, je rozdíl mezi daní a zálohou splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru. Bytové jednotky v novostavbách jsou od této daně osvobozené v případě, že více než 50 % celkové plochy novostavby jsou byty. Nicméně daňové přiznání je nutné podat vždy.

Daň z nemovitých věcí je také majetkovou daní. Touto daní je každoročně zdaňováno vlastnictví nemovité věci. Výlučným příjemcem výnosů daně jsou obce, zatímco správu daně zajišťuje stát prostřednictvím finančních úřadů.

Poplatníkem této daně je vlastník nemovitostí.

Předmětem daně jsou nemovité věci (pozemky, stavby, jednotky), které se nacházejí na českém území a které jsou evidované v katastru nemovitostí.

Za zdaňovací období se počítá kalendářní rok a poplatník je povinen podat příslušnému úřadu daňové přiznání do 31. ledna na zdaňovací období (tj. když se platí daň z nemovitostí za rok 2018, tak se musí daňové přiznání podat do 31. ledna 2018). Rozhodným obdobím pro výpočet daně je 1. 1. příslušného roku. V případě, že přiznání bylo podáno v letech minulých a nedošlo od té doby k žádné změně, se přiznání nepodává. Daň se platí bez ohledu na úroveň příjmu poplatníka. Místem určeným výnosu daně jsou rozpočty měst a obcí, v jejichž územním obvodě se zdaňovaná nemovitost nachází.

 

Provoz

Kdo zajišťuje správu nových budov?
 

Nutnou součástí řádného fungování rezidence je její správa (pravidelné revize, údržba zařízení, úklid, zahradnické práce apod.). Správou domu je pověřena specializovaná firma, se kterou původní vlastník uzavřel Smlouvu o správě a ke které každý vlastník přistupuje na základě příslušného ustanovení v kupní smlouvě případně jejím podpisem. Po vzniku Společenství vlastníků může po dohodě vlastníků dojít k vypovězení této smlouvy.

 
 

 

 
 
 
 
zavřít  |  stáhnout jako PDF

otázky a odpovědi 

satpo.cz